4 z Octávie a pes. To bylo složení letošní pánské jízdy na ostrov Thassos. Dopravní prostředek Octávia Scout 4x4. Posádka "staří" a mladí. Petr a Luboš, zástupci těch "starých", Petr a Kryštos, ti mladí. Posádku doplňoval pes RON. No, s odstupem času můžeme říct, že Roneček byl hlavní postavou celé výpravy. Mladým sloužil jako "kočkolap" a druhé polovině posádky jako neoddělitelný parťák. Slavným se Ron stal ihned po příjezdu na ostrov, kdy jeho pas, s fotkou v kravatě umístila majitelka místní cestovní kanceláře na facebook s titulkem: tak tohoto fešáka jsem dnes ubytovávala. Na plážích ostrova se stal mediální hvězdou. Spouště fotoaparátů nestíhaly, když Ron surfoval. Koupili jsme mu dětský surf a jeho pózy digizalizovaly aparáty desítek obdivovatelů.

Ale jak to začalo. Doma jsme podrobně naplánovali cestu. V mnohém nám hodně pomohl web recko-autem.cz. Spočítali jsme si náklady ze naftu, poplatky, trajekt a vyrazili jsme. Střídali jsme se dva řidiči a dá se říct, že obě cesty proběhly v pohodě a klidu. Vyjeli jsme v 8 hodin ráno z Olomouce, na trajektu v Keramoti jsme byli následující ráno v 03 hodin. Trochu jsme si zchrupli a na ostrov jsme odpluli prvním trajektem při východu sluníčka. Cestu jsme nehrotili, pravidelně jsme dělali přestávky, prostě na pohodu a hlavně bezpečně.

Ubytování jsme měli zajištěno v Limenárii, ve vile cca 50 metrů od moře. Super. Hned v prvních dnech Luboš osádce představil své přátele na ostrově. Marcelu, majitelku CK misatour, Jorgose, vynikajícího člověka a kamaráda, Marušku, která nám hned ukázala svoji půlroční holčičku, Makise, Zolika, Christose, Sofii.. no a všude, se všemi jsme si dali na přivítanou nějakou skleničku, jak to u místních je zvykem. Ochutnali jsme řeckou kuchyni a na pár dnů i řecké zvyklosti, hlavně jejich klid a pohodu. 

No a začali jsme i plánovat naše výlety. Měli jsme velkou výhodu, jak řekl Petr junior, byla to Lubošova místní znalost, tedy jsme nemuseli půl dovolené trávit hledáním. Navštívili jsme hlavní město ostrova Limenas. Tady jsme prošli starobylou agoru, antické vykopávky. Luboš podal malý výklad historie, popsal dórský, jónský a korintský sloh, který je možný v agoře vidět. Poté jsme vystoupili do amfiteátru a odsud shlédli v moři původní vstupní brány pro lodě ve staré části přístavu. Expedice se vydala i po plážích ostrova. Nádherná pláž Saliera beach. Je to pláž v zátoce lomu, kde se těží bílý thassoský mramor. Neskutečně bílý písek s křišťálovou vodou Egejského moře tvoří spolu nádhernou modrou barvu. Vlny na této pláži dosahují dvou i váce metrů, tekže zážitky byly maximální. Mezi další pláže patřila pláž Paradise beach. Mělké a táhlé písečné dno a opět neskutečně silné a vysoké vlny. Opět atrakce, která se líbila hlavně mladé osádce expedice. Za zmínku patří i návštěva pláže Aliki a vykopávek v této oblasti. Opět zážitek. Tady se Ron projevil jako pan pes. Chvíli se jen tak opaloval, pak se rozhodl, že si jde zaplavat a poté, co se osvěžil, si zašel do občerstvení vyzvednout psovoda. Dovolím si prohlásit, že pan Marx s Englsem, kteří ve svém učení tvrdí, že pes nemá myšlení, byli pěkní troubové, nebo jen tak plácli a psa viděli jen na obrázku. Navštívili jsme i klášter Archanděla Michaela, je to ženský klášter. Luboš hlídal Rona, ostatní vyfasovali oblečky, které  jim zakrývaly odhalené údy a vypadali jako z reklamy na holandské kakao, jen Petr st. jako by utekl z ústavu. Pláž Livadi nám nabídla skály, ze kterých mladí skákali do moře a snad 200 roků starý olivovník, u kterého jsme vyfotili naše auto. Diovo oko, to byla další zastávka. Je to průrva ve skále v úrovni moře, Kryštof si neodpustil do oka skočit z nejvyššího bodu skály. Dal to. Pláž Metália je nádherná pláž, jejíž dominantou je zbořená továrna, kde se těžila železná ruda. Za vzpomenutí stojí i návštěva pláže Tripiti, což je z řečtiny třpitivý. Moře se tady neskutečně třpytí a leskne. Pláž Iris gold je dlouhá víc jak 200 metrů a na jejím začátku jsme vlastně bydleli. Petrovi st. daroval Luboš pláž Pod vyhlídkou. Taje zajímavá svým dnem, které je tvořeno dlouhými plotnami mramoru a skály okrajů zátoky jsou zbarveny sírou a železnou rudou.

Večery starších byly ve znamení procházky noční Limenárií, nějaký ten gyros, pivečko Mythos. Večery mladých končily mnohdy až ráno a my starší jsme jen mohli tiše závidět. Jo, vzpomínkový optimismus. To je výstižné. Také jsme měli jejich věk. V posledních čryřech dnes jsme pobývali s Lubošovými známými z Prostějova, kteří přijeli. S nimi jsme pak podnikli výpravu do vnitrozemí a zdolali jsme nejvyšší bod ostrova, horu Ypsarion 1206 m nad mořem. Odtud se nám naskytl nádherný pohled na vesnici Potámia a na pláž Golden beach. Byl to pohled jako z letadla. Cestou zpět jsme zastavili na horském jezeře a u vodopádů. Tady do naha a skokem do ledové horské vody. Všude ve vnitrozemí jen samé olivovníky a horské kozy.

Ostrov Thassos je srdeční záležitost jak říká Luboš. Srdeční záležitost.